Problematika chovu atraktivních barev fretek
Kateřina Markéta Matoušková
Uvedené informace jsem získala z různých zdrojů.
Některé od chovatelů, kteří mají s problematikou osobní zkušenosti, ale nechtějí být citováni.
Barevné variety a bílé znaky
S některými barevnými varietami fretek jsou spojeny zdravotní problémy, nejznámější z nich je hluchota.
Fretka je vyšlechtěna z tchoře, a tudíž je její původní barva tchořovitá. O něco kratší historii mají albinotické fretky a dalším dost starým zbarvením, podle některých zdrojů známým již mnoho desítek či dokonce stovek let, je šampaňské zbarvení.
Ostatní barvy jsou novější a souvisejí s rozvojem znalostí genetiky a cíleným šlechtěním.
Vrozené vady, které u fretek souvisí s barvou,
nesouvisí s tím, jaká barva je, ale paradoxně naopak s nepřítomností pigmentu. Tudíž je úplně jedno, jestli je fretka tchořovitá, stříbrná, nebo třeba čokoládová.
Jde o to, zda a kde má na sobě bílé znaky.
Zjednodušené vysvětlení základů genetiky v souvislosti s barvou potomků
Problematika chovu černých fretek je ovlivněna naprosto odlišnými faktory, více v jednotlivých odkazech:
-
Albinismus
-
Bílé znaky (panda, blaze, DEW, jiné)
-
Černé fretky
.
Angorská fretka
Angorské fretky se objevily před asi dvaceti lety (na počátku 90. let 20. století) na severu Evropy. Přesný původ je nejasný, ale jedná se pravděpodobně o náhodnou mutaci v jednom chovu. Pak muselo následovat velice úzké příbuzenské křížení.
Angorské fretky byly později chovány na jedné kožešinové farmě v Dánsku, v uzavřené hale prý snad s osvětlením 24 hodin denně, aby samice měly co nejčastěji říji a měly tak mladé několikrát do roka. Fretek tam bylo několik set, podle některých údajů téměř 1000.
Podmínky musely být z pohledu toho, jak chováme fretky my, otřesné, protože ... přečíst více
.
Závěrem
Sama za sebe nepovažuji „chov na barvičky“ za nevhodný, ale na prvním místě musí vždy být snaha o chov zdravých zvířat. Chovatelé by se měli soustředit na chov barev, které s sebou nenesou zdravotní rizika. Pandy, blaze a DEW fretky by neměly být uznávány chovatelskými kluby (protože ty zejména by měly dbát na dodržování zákonů a chovatelské etiky) a albíni by neměli být kříženi mezi sebou.
.
Snaha o zachování čistě tmavých, tchořovitých linií zachovávajících barvu divokého tchoře je chvályhodná. Nicméně takoví chovatelé by nemuseli pohlížet jako na méněcenné či nezodpovědné na chovatele, kteří chovají roan či mitt fretky, nebo skořicové či stříbrné, a přitom dbají o zdraví chovaných linií.
Chovatelé, kteří záměrně rozmnožují zvířata nesoucí dispozice ke genetickým vadám (Waardenburgův syndrom či angorské fretky), nebo kteří do chovu fretek mísí norky (nebo jiná zvířata kromě tchoře, ze kterého fretka pochází) by neměli být přijímáni do chovatelských klubů a organizací, chov takových fretek by měl být zakázán, domnívám se, že odporuje smyslu zákona proti týrání zvířat.
Žabka, http://bilytesak.cz
