Mýtus o přenosu nemoci z člověka na fretku
Bruce H. Williams, DVM (© Bruce Williams, 2008), Diplomate, American College of Veterinary Pathologists, překlad JUDr. Pavla Henzlová
Zoonotická choroba je definována jako infekční choroba, která může být přenášena mezi lidmi a zvířaty.
Jestliže budete hledat na internetu informace o zoonotických chorobách fretek, velká většina chorob, které najdete, jsou ty, kterými trpí fretky, a které jsou ve skutečnosti pouze vzácně přenosné na lidi.
Je podstatný rozdíl mezi potenciální a skutečnou zoonotickou chorobou.
Většina diskusí o zoonotické chorobě se týká možného přenosu choroby a tyto diskuse mají ve skutečnosti varovný charakter – jsou založeny na obavě z ohrožení a často postrádají pravdivé opodstatnění.
Pro změnu bych chtěl nyní pohlédnout na zoonotickou chorobu z druhé stránky. Pojďme se podívat, kolik nemocí je přenášeno z lidí na fretky, a při tom snad i rozptýlit několik mýtů a nesprávných informací.
Tím posledním, co si každý fretkař přejeje přivodit svojí fretce nemoc. Mnoho fretkařů se nyní shání po co nejlepší stravě, snaží se zajistit co nejlepších životní podmínky a najít co nejlepší způsob, jak svým fretkám zajistit dlouhý život bez stresu. Když onemocníme, tak tím posledním, co si přejeme, je nakazit své domácí mazlíčky. Tak kdy jsou ohroženi?
Fretky a lidé mají hezkou řádku společných původců infekčních chorob
ale téměř nikdy si je nepřenášejí přímo. Například jak fretky, tak lidé se mohou nakazit Mycobacterium bovis, což je jedna z bakterií, která způsobuje lidskou tuberkulózu. Neexistuje však žádný doložený případ, že by kdy nakažení lidé přenesli tuberkulózu na fretky. To samé se týká vztekliny, salmonelózy a trychofycie (kožní onemocnění), tedy všech těchto nemocí, kterými se mohou nakazit jak lidé, tak fretky, ale které prostě nepřecházejí z lidí na jejich domácí mazlíčky.
Existuje mnoho dezinformací, které přicházejí z obou stran – jsou to jak dobře míněná varování lidí o chorobách, kterými se můžete nakazit od své fretky, tak dobře míněná varování fretkařů o možném nebezpečí hrozícím vaší fretce. Ale ve většině případů je skutečné nebezpečí naprosto pomyslné.
Chřipka - nejběžnější nebezpečí
Začněme se skutečným a relativně běžným nebezpečím – chřipkou. Chřipka je nemoc (a ve skutečnosti patrně jediná), která je obecně přenosná z lidí na fretky. Fretka je jedno z nejnáchylnějších zvířat k chřipce a je schopna se nakazit každým typem chřipky – starým, novým i takovým, který budeme mít až za pět let.
Takže fretka je velice náchylná k vaší obvyklé, běžné chřipce. Všichni chceme, aby nás naši domácí mazlíčci rozveselovali, když jsme nemocní, ale stačí jedno kýchnutí do obličeje vašemu chlupáčkovi v akutním stadiu chřipky (ten první den chřipky, kdy máte horečku, všechno vás bolí a teče vám z nosu) a vaše fretka s vámi bude brzo sdílet vaše lůžko nemocného.
Jak vypadá chřipka u fretek?
Hodně podobně, jako u vás – uslzené oči, rýma, kýchání, nechuť k jídlu a nevolnost. Co je „nevolnost“ u fretky? Nevolnost znamená, že váš kamarád nevylézá z klece, neposkakuje po místnosti a prostě se chová „nefretkově“.
Největším rozdílem mezi chřipkou u fretek a chřipkou u lidí je délka trvání. My jsme nemocní 3-5 dní, ale fretky jsou nemocné 2-3 týdny. Ale u obou těchto živočišných druhů se jedná v podstatě o stejnou chorobu. U fretek trvá chřipka déle – představte si mít chřipku 3 týdny!!! Chřipka však neohrožuje fretky na životě, s výjimkou případů, kdy se fretkaři dělí se svými malými kamarády o své volně prodejné léky. Humánní léky proti chřipce obsahují některé ingredience, které jsou pro fretky jedovaté – zejména ty, které obsahují tylenol (acetaminophen). Dokonce i malá dávka acetaminophenu způsobí fretkám fatální poškození jater.
Skutečně nejlepší léčbou chřipky je její prevence – nepřibližujte se ke svým chlupáčkům, když máte pocit, že na vás něco leze a důkladně si myjte ruce, když se necítíte dobře.
Chřipka je skutečně nejobvyklejší možnou chorobou, kterou můžete přenést na svoji fretku, všechny ostatní infekční choroby spadají do oblasti „možné, ale vysoce nepravděpodobné“.
Je množství původců infekčních chorob...
jež mohou vyvolat chorobu jak u lidí, tak u fretek, avšak k jejich přenosu by musely být splněny zcela specifické podmínky. Obvykle by jeden z nich (člověk nebo fretka) nebo oba (člověk i fretka) museli mít sníženou imunitu a být zralí k infekční chorobě. Oslabená imunita se většinou objevuje u velice starých a velice mladých jedinců obou živočišných druhů, a u lidí, kteří mají oslabenou imunitu v důsledku transplantací orgánů, v průběhu chemoterapie, nebo pacientů trpících AIDS. V případě fretek se oslabená imunita může objevovat u zvířat, která užívají vysoké dávky steroidů k léčbě insulinomu nebo nemocí souvisejících s imunitou.
Cesta přenosu infekčních chorob
...je rovněž důležitá. Když se zamýšlíme nad původci infekčních chorob, kteří jsou schopni nakazit jak lidi, tak fretky, pak jsou to původci infekční chorob v dýchacím ústrojí, kteří s největší pravděpodobností přeskočí z majitele na domácího mazlíčka (většinou kašlem nebo kýchnutím, jímž se vylučují viry nebo bakterie). Možnost přenosu gastroenteritidy je dosti vzdálená a případné okolnosti přenosu této choroby (většinou stolicí) by zřejmě byly neobvyklé. A konečně možnost přenosu původců infekčních chorob krví by byla nejvzdálenější, neboť kontakt domácího mazlíčka s krví svého majitele je za všech reálných okolností dosti nepravděpodobný.
Zlatý stafylokok
A nyní je na místě krátká zmínka o MRSA (zkratka pro meticilin resistentní Staphylococsus aureus "zlatý stafylokok"), neboť fretkaři se toho často obávají. MRSA se stává vážným zdravotním problémem u lidí a má za následek infekci kůže, která je odolná vůči většině známých antibiotik. Dnešní MRSA je důsledkem relativně liberálního využívání (předepisování) antibiotik lékaři a veterináři v uplynulých desetiletích, jakož i ohromná schopnosti této bakterie vytvořit si v poměrně krátké době odolnost vůči antibiotikům. U lidí jsou kožní infekce celkem běžné, ale když se bakterie zachytí drápkem v krevním oběhu, může mít za následek smrtelné onemocnění.
Fretky (zejména ty, které jsou chovány venku nebo v nehygienických podmínkách) mívají stafylokokové infekce, jejichž důsledkem mohou být abscesy (obvykle kožní), mastitida a ojediněle i infekce krevního oběhu, ale zdá se, že MRSA dosud není problémem. Současné veterinární lékařství nepodává žádné zprávy o infekci MRSA fretek. MRSA je nejčastějším problémem lidí, kteří se shromažďují v nemocnicích („MRSA spojená s lékařskou péčí“) nebo na místech, kde přenosu MRSA napomáhá tělesný kontakt – sportovní zařízení, centra péče o děti, přelidněné obytné prostory. Vzhledem k tomu, že prvotním příznakem infekce MRSA je bolestivý kožní vřídek, dám vám pouze následující radu, jejíž dodržení považuji za zcela snadné, a která vás v mnoha případech ochrání před MRSA: nenechávejte fretky v blízkosti vašich bolestivých kožních vřídků. Pro tuto chvíli je případ uzavřen!
Nebezpečná bakterie?
Nedávno také proběhla ve fretčích kruzích jistá diskuse o zvláštní bakterii, která napadá jak lidi, tak fretky, a která se nazývá Clostridium difficile.
C. difficile je všudypřítomná bakterie, která žije v malém množství v zažívacím ústrojí většiny savců. Je to neškodný obyvatel střev, dokud je normální střevní flóra v náležitém poměru, ale může nezadržitelně růst, pokud jsou normální „zdravé“ bakterie zničeny. To se nejčastěji stává, když jsou antibiotika předepisována buď na příliš dlouhou dobu, nebo v nadměrných dávkách, nebo obojí. Při velkém počtu může C. difficile vyprodukovat tolik toxinu, že jím zničí buňky střevní sliznice, a dokonce může být smrtelná. U králíků a morčat i jediná dávka některých antibiotik může stačit k tomu, aby uvedla do chodu tyto souvislosti, ale u masožravců se to stává opravdu zřídkakdy. Tato nemoc se občas vyskytuje u lidí, zejména po operaci nebo po závažné bakteriální infekci, kdy je zapotřebí vysokých dávek antibiotik. Klostridioza (onemocnění způsobené bakterií C. difficile) však není nakažlivou chorobou a objevuje se téměř u všech savců pouze tehdy, když je jejich bakteriální flóra „ve vážném nepořádku“.
O C. difficile se letos se hodně hovořilo poté, co byl toxin C. difficile zjištěn ve stolici fretky, která zemřela s mnoha dalšími na průjmové onemocnění. Avšak vzhledem k tomu, že každý (lidé, fretky a mnoho dalších živočišných druhů) má tuto bakterii běžně v zažívacím ústrojí, lze citlivými testy často zjisti již takovou úroveň toxinu, která je mnohem nižší než ta, která pak působí problémy. Ke stanovení diagnózy C. difficile u zvířat je třeba nejen objevení toxinu v obsahu střev, ale i zjištění charakteristických poškození tkáně (lézí), která C. difficile vytváří na střevní stěně u pitevních vzorků. K pozitivní diagnóze lze dospět pouze tehdy, když jsou splněna obě kritéria. V případech z letošního roku byl zjištěn toxin, avšak nikoli poškození tkáně (léze) – konečnou diagnózou u této skupiny případů byla vážná kokcidióza, nikoli klostridioza.
Existuje mnoho způsobů, jak mohou lidé přivodit fretkám nemoci
Špatnou výživou, špatným způsobem chovu, nedostatkem pohybu, a v některých případech dokonce i odpíráním náležité veterinární péče, například nezajištěním vakcinace. Přenos lidských chorob na naše domácí mazlíčky je až na jednom z posledních míst tohoto seznamu. Když si zapamatujete, že si máte držet své fretky od těla, když máte rýmu, pak zřejmě máte svoji infekční chorobu pod kontrolou.
:
. Dr. Bruce Williams is a recognized expert in the diseaseand pathology of domestic ferrets. We highly appreciate the consent granted to us by Dr..Williams to publish his articles concerning ferret issues.
|
FERRETNEWS č. 48, květen 2011