Hyperadrenokorticismus (onemocnění nadledvin)
Petra Nerandžičová, konzultace MVDr. Lenka Chylíková
Hyperadrenokorticismus je onemocnění kůry nadledvin typické pro fretky. Někdy bývá chybně zaměňováno s Cushingovým syndromem, ale od toho se liší jak svou podstatou, tak příznaky. Narozdíl od C.s. totiž nedochází k nadprodukci hormonů kůry nadledvin (vyšetření hladiny kortizolu tedy není relevantní, jeho hladina bývá v mezích normálu), ale pravděpodobně o abnormalitu v tvorbě pohlavních hormonů.
Tomu odpovídají zvýšené hodnoty estradiolu v séru samic (u cca 40% postižených fretek). Obecně je toto onemocnění poměrně málo známé i mezi odborníky, poprvé bylo popsáno teprve v roce 1987. Příčina vzniku tohoto onemocnění není zřejmá, ale z vyššího výskytu u předčasně kastrovaných fretek se usuzuje, že by mohlo jít minimálně o rizikový faktor vzniku onemocnění.
Není to tak nelogické, jak by se mohlo zdát. Nadledviny a pohlavní žlázy se vyvíjejí v těsném kontaktu na urogenitální liště zárodku a v nadledvinách je de facto přítomná gonadální tkáň. Pokud dojde po předčasné kastraci k její stimulaci gonadotropinem, mohou buňky začít produkovat dostatečné množství pohlavních hormonů. Další teorie podezírají nadbytek světla, příbuzenské křížení atd.
Klinické příznaky
Alopecie (ztráta srsti), pruritus (svědění), chátrání, příznaky říje (otok vulvy u samic, návrat sexuální aktivity u kastrovaných fretek), někdy se náhle objeví sexuálně agresivní chování. Alopetické změny postihují nejprve ocas, následně se mohou rozšiřovat na břicho, stehna a záď. Mohou se objevovat sezónně na jaře a na podzim samovolně mizet, zpravidla se sílící intenzitou v následujících letech. Kůže bývá tenká, hypotonická. Mohou (ale nemusejí) se objevit také pruritus, hyperplazie mléčné žlázy, pyometra (zánět pahýlu dělohy).
Patologickoanatomický obraz
Histopatologické vyšetření postižené nadledviny prokáže hyperplazii, adenom, adenokarcinom. Kůže a svalovina je atrofovaná, kolagen v kůži je nepravidelně uspořádaný. V dalších orgánech mohou být zánětlivé změny vyvolané druhotnou infekcí. Metastázy nebývají běžné, ale zejména tumory pravé nadledviny mohou prorůstat do jater a dalších orgánů.
Diagnóza
Zhruba u 30 % fretek lze vypalpovat zvětšené adrenální žlázy (zpravidla levou, ale u cca 10 % fretek jsou postiženy obě). Zvětšená levá nadledvinka je hmatná jako okrouhlá masa v kraniální oblasti levé ledviny, zatímco zvětšená pravá žláza je hmatná jen s obtížemi, protože je umístěna více kraniálně a na dorzální straně jater. Diagnózu je potřeba potvrdit ultrasonograficky nebo exploratorní laparotomií, určit ji z RTG snímku bývá obtížné. Případné vaginální cytologické vyšetření odhalí změny typické pro estrus, narozdíl od hyperestrogenismu se však většinou neobjeví anémie a trombocytopenie.
Krevní testy
Vyšetření hladiny kortizolu ani adrenální funkční testy většinou nemají valnou výpovědní hodnotu (dle Foxe při testech prováděných Rosenthalem a Petersonem bylo vyšetření hladiny kortizolu falešně negativní u 28 ze 30 nemocných fretek [2], citlivost testu na kortizol je tedy cca 0,07, DHEAS 0,26, estradiol 0,36, testosteron 0,14, 17-hydroxyprogesteron 0,60, androstenedion 0,76. Ačkoliv existují referenční meze pro testy adrenokortikotropinu u fretek, jejich využití v diagnostice hyperadrenokorticismu bývá neúspěšné. Nejspolehlivěji se jeví kombinace tří hodnot: estradiol, androstenedion a 17-hydroxyprogesteron, při které se dosahuje citlivosti až 0,96 [2].
Diferenciální diagnóza
Při ztrátě srsti je nutné v první řadě vyloučit kožní onemocnění. Pokud jsou přítomné příznaky říje, je především nutné vyloučit hyperestrogenismus u nekastrovaných fretek a syndrom reziduální ovariální tkáně u kastrovaných (podáním hCG, na který HAK nereaguje). Chátrání doprovázené ztrátou srsti může provázet i další neoplastická onemocnění, ačkoliv adrenokortikální neoplazie je nejčastější příčinou progresivní bilaterální alopecie.
Léčba
Častou léčbou je chirurgické odstranění postižené žlázy (obvykle levé). Při bilaterálním onemocnění doporučují někteří autoři odstranit zcela větší žlázu a u menší provést subtotální adrenalektomii [1]. Metastázy se objevují vzácně. Pokud dojde k postižení zbývající žlázy nebo je adrenalektomie nevhodná, přistupuje se ke konzervativní léčbě o,p´- DDD (Lysodren), Mitotane Zkušenosti s chemoterapií mají v ČR na VFU v Brně.
V zahraničí se k léčbě používají i kryochirurgické zákroky, a to zejména u postižení pravé žlázy.
Mitotane - jediný lék, který působí selektivní odumírání buněk kůry nadledvin. U lidí se používá k léčbě neoperovatelných karcinomů kůry nadledvin. U fretek ovšem úspěšnost léčby není zdaleka tak uspokojivá, a tak se používá pouze v některých konkrétních případech, zejména u starších fretek s oboustranným onemocněním. Dávkování: jednou denně 50 mg p. o. po 7 dní a pak každé 3 dny až do vymizení klinických příznaků. V případě rekurence se podává 50 mg p. o. jednou týdně.1 Doporučuje se podávat Nutrical, může docházet k hypoglykemiím, může být nutné stabilizovat Prednisonem.
V současné době (2011) se s velkou úspěšností k neinvazivní léčbě i k prevenci tohoto onemocnění využívá suprelorin.
Literatura
[1] - Svoboda, J., MVDr.: Problematika chovu a chorob fretek.
MVDr. Michaela Lišková: Český Těšín, 1998
[2] - Fox, J. G.: Biology and Diseases of the Ferret.
Lippincott Williams and Wilkins, 1998
Pověry a mýty
- Toto onemocnění postihuje více samice
To není tak jisté. Je také možné, že pouze u samic si chovatelé snáz všimnou něčeho "divného". Není snad dost divná kastrovaná samička se říjným otokem? - Jde o nádorové onemocnění
Ne vždy. Zvýšená funkce nadledvin je někdy doprovázená zhoubným nebo nezhoubným nádorem, ale často je zde pouze zmnožená tkáň, v takovém případě jde tedy o pouhé zvětšení bez nádorového bujení. - Typickým příznakem je soudkovité zvětšení břicha, slinění, zvýšená chuť k jídlu a žízeň.
Ne, tyto příznaky se vztahují ke Cushingovu syndromu u psů a koček a při onemocnění nadledvin u fretek se většinou nevyskytují. Souvisejí totiž se zvýšenou hladinou kortizolu, který při tomto onemocnění fretek bývá v normálu. - Je vhodnou prevencí chodit s fretkou na pravidelné krevní testy funkce nadledvin?
Ne, tyto testy ve většině případů vycházejí falešně negativní, tedy jsou "v pořádku" i u prokazatelně nemocné fretky. - Odhalí onemocnění rentgen?
Rentgenem se zvětšené nadledviny zjišťují dost obtížně, větší úspěšnost bývá u ultrazvuku.
SLOVNÍČEK PRO LAIKY
Nadledvina je žláza s vnitřní sekrecí, která se nachází na horní straně ledvin. Podílí se na celkové odolnosti organismu. Nadledvina má dvě části: kůru, která tvoří steroidní hormony glukokortikoidy a mineralokortikoidy a v menší míře též pohlavní hormony, a dřeň, která produkuje adrenalin a noradrenalin (vyplavují se při stresu).
Glukokortikoidy vznikají ve střední zóně tvořící až 70 % kůry nadledvin. Mimo jiné ovlivňují látkovou přeměnu, zvyšují hladinu cukru v krvi, jsou důležité pro zvládnutí stresu, tlumí některé zánětlivé a alergické reakce atd.
Mineralokortikoidy vznikají v zevní zóně kůry (glomerulosa) a řídí v těle hospodaření s ionty (sodíkem, draslíkem) a vodou, takže mají vliv na krevní tlak (zvyšují ho).
Pohlavní hormony vznikají kromě pohlavních žláz také ve vnitřní zóně kůry nadledvin.
Karcinom, adenokarcinom je zhoubný nádor vznikající z buněk epitelu (kůže, sliznice, žlázy).