Příbuzenská plemenitba neboli Inbreeding

Ing. Štěpánka Scháňková

Podkus, foto archiv KlubuV poslední době se dozajista téměř každý z nás setkal s pojmy jako příbuzenská plemenitba nebo inbreeding. Pokud jste se pokusili posléze nějakým způsobem pochopit, o co že se vlastně jedná, a vytvořit si na tuto problematiku - postihující v čím dál vyšší míře i fretky - vlastní názor, tak jste se s největší pravděpodobností shledali s řadou složitých a mnohdy nepřehledných vzorečků a koeficientů, které samy o sobě nic neříkají.

Proto jsme se rozhodli na následujících řádcích tuto oblast přiblížit takovým způsobem, ve kterém bychom vysvětlili základní pojmy, klady i zápory tohoto způsobu šlechtění, aniž bychom se zabývali genetickými vzorci, ačkoli to bez nich až tak zcela nejde.

Genetika aneb dědičnost

Každý živý organismus, bez ohledu na to, zda se jedná o člověka, koně, fretku, papouška či rybičku, je vybaven do vínku určitou genetickou výbavou, tj. souborem všech genů kódujících jeho dané vlastnosti. Tato genetická výbava je u každého jedince vždy tzv. zdvojená, jelikož má diploidní sadu chromozomů (2n), tzn. míst, kde jsou geny umístěny. Týká se to veškerých tzv. somatických (tělních) buněk. Jedinou výjimkou jsou buňky pohlavní, jež jsou děděny vždy pouze v jedné tzv. haploidní sadě, a to ze zcela prostých důvodů. Nový vznikající jedinec dostane jednu sadu od matky a druhou od otce, díky čemuž je ovlivněn oběma rodiči prostřednictvím tzv. zděděných vlastností.

V rámci této problematiky je ovšem pak dále velice důležitá konkrétní varianta genů neboli alel. Každý gen může mít jednu nebo i více forem, přičemž se nejčastěji setkáváme s alelou dominantní (označována velkými písmeny, např. A) a recesivní (označována malými písmeny, např. a). Jak již název napovídá, tak v případě alely dominantní se jedná o alelu silnou, která potlačuje ve výsledku vliv alely recesivní neboli podřízené. Aby se vlastnost vázána na slabou recesivní alelu projevila, tak je nevyhnutelné, aby se takové formy v genetické výbavě vyskytovaly dvě (aa).

Co to znamená v praxi?

Zřejmě si nyní pokládáte otázku „Proč nás tím vším zatěžuje?“ Ale právě v těchto „maličkostech“ je zakopáno tzv. „jádro pudla“. Příroda je totiž velice moudrá (o tom není pochyb) a právě proto tyto recesivní slabé a běžně potlačitelné alely učinila nositeli geneticky podmíněných vad a onemocnění.

Velice zjednodušeně řečeno to znamená, žerozštěp, foto Markéta Mandlíková

  • pokud se sejdou dvě dominantní alely (jedna od matky a druhá od otce, AA) jedinec bude zdravý a bez vad
  • pokud se ve výbavě přenášené na nového jedince (v našem případě fretku) sejde jedna alela dominantní a druhá recesivní (Aa), onemocnění či vada se neprojeví, avšak fretka se stává jeho skrytým přenašečem
  • pokud se takové zvíře později spojí s nositelem recesivní alely, tak vzniklí jedinci, tzv. recesivní homozygoti (aa), budou onemocněním či danou vadou postiženi

Toto riziko vzniku nemocných a různě postižených jedinců pochopitelně vzrůstá spojováním příbuzných jedinců.

Proč vlastně chovatelé příbuzenskou plemenitbu využívají?

Hlavním cílem bylo, a doposud v mnohých oblastech chovu stále je, upevnit konkrétní znak či vlastnost daného předka. V případě fretek se může jednat zejména o:

  • velký tělesný rámec,
  • výrazné oči,
  • temperament nebo dobrou vlastnost,
  • atraktivní dlouhou angorskou srst.

Avšak jak to tak bývá, každé ať již sebelepší pozitivum s sebou nese i negativum, a tudíž stejně jako dobrá vlastnost může být zděděna i ta špatná.

Tři stupně plemenitby - vzdálená, blízká, úzká

Chovatelé si jsou ve většině případů vzrůstajícího rizika dopadu negativních vlastností spojených s  příbuzenskou plemenitbou vědomi. Z tohoto důvodu se tento efekt snaží co nejvíce eliminovat prostřednictvím 3 různých stupňů této plemenitby. Prvním stupněm je tzv. „Vzdálená příbuzenská plemenitba“, někdy též uváděná jako tzv. „liniová plemenitba“, kde mezi připouštěním příbuzných jedinců jsou zpravidla odstupy 3–4 generací. Druhým stupněm je „Blízká příbuzenská plemenitba“, kde daný odstup dosahuje alespoň 1 – 2 generací. A třetím nejrizikovějším stupněm je „Úzká příbuzenská plemenitba“, kdy dochází k cílenému (!) páření rodičů s vlastními potomky nebo společných sourozenců.

Pokud již tedy došlo k využití této plemenitby, tak se zde stává důležitým faktorem, zda k takovémuto připouštění došlo pouze výjimečně nebo náhodou a pro vzniklé jedince byla v dalším chovu dohledána absolutně nepříbuzná zvířata, jelikož zde pravděpodobnost nemocí či dědičných vad klesá (ale pozor nemizí !), nebo jsou využíváni v chovu opět s příbuznými zvířaty.

Narodila se zdravá fretka.
Opravdu?

Paradoxem ovšem zůstává, že mnohdy i při opakovaném spojování příbuzných jedinců v několika po sobě jdoucích generacích se může vše zdát být v naprostém pořádku. A to z toho důvodu, že se vady a onemocnění neprojeví, zejména v důsledku působení vnějších vlivů zahrnujících mj. dobrou péči, kvalitní stravu atd., v plné síle. Nicméně skutečností zůstává, že je pouze otázkou času, kdy se dané problémy projeví, neboť špatné spojení, ke kterému by za normálních podmínek ve volné přírodě nikdy nedošlo, nelze z genů zcela vymýtit.

Jaké jsou konkrétní vady vzniklé nevhodným křížením?

Existuje celá škála vad zahrnující např. ztrátu schopnosti odolávat vnějším stresům a zátěžím okolního prostředí, což se odráží pochopitelně na povaze zvířete, dále pak pokles vitality a genetické variability či již zmiňované dědičné choroby.

Ač se i tyto vady mohou zdát být velice závažné, tak ty nejtěžší spadají do tzv. inbreední deprese, k níž dochází právě při opakovaném a dlouhodobém využívání úzké příbuzenské plemenitby. U zvířat postižených touto depresí se může vyskytnout mj.

  • nižší vitalita,
  • potíže s plodností,
  • méně početné vrhy,
  • nedostatečná životaschopnost mláďat,
  • menší mláďata,
  • poruchy sacího reflexu,
  • vyšší náchylnost k chorobám,
  • neschopnost si vytvořit po očkování dostatečnou hladinu protilátek,
  • poruchy chování a s tím související nervové problémy a kousavost,
  • nižší inteligence.
  • kratší délka života.

U samců se objevují problémy s libidem a samice mívají problémy s mateřským instinktem, a co více – problémy s laktací (neschopnost produkovat mléko angorských samic). Výjimkou bohužel nejsou ani konstituční anomálie jako jsou např. deformity čenichu u angorských fretek.

Stojí to za to?

Asi každý chovatel by se měl tedy zamyslet nad tím, zda „produkce“ atraktivních zvířat skutečně stojí za veškerá výše uvedená rizika, a pokud možno využívání příbuzenské plemenitby se vyhnout.

rozštěp, foto Markéta MandlíkováAno, dozajista nejeden člověk namítne, že přeci jen těch fretek není tolik a jak má mít jistotu, že jím vyhlédnuté zvíře není k jeho příbuzné? K tomu dostačuje málo – chovat pouze na zvířatech se známým původem (!) - pokud možno nejlépe s rodokmenem, z něhož se dá případně i vyčíst tzv. koeficient příbuznosti neboli koeficient inbreedingu. Ten nám totiž říká, jaká je pravděpodobnost, že dva příbuzní jedinci zdědili alelu téhož genu od jednoho společného předka a vychází vždy v rozmezí 0–1. Čím se výsledná hodnota blíží více nule, tím vzrůstá stupeň příbuznosti a naopak.


No, a co se týká chovu s angorskými fretkami, které vznikly pouze díky nejužší příbuzenské plemenitbě, tak to je téma samo o sobě. O tom zas někdy příště.


FERRETNEWS č. 55, leden 2015


(Pozn. redakce - důvodem příbuzenské plemenitby u hospodářských zvířat je obvykle větší užitkovost, např. vyšší dojivost, odolnost proti chladu, rychlejší růst svalové hmoty apod.)



Akce Klubu

19. června 2017 od 15 hodinIndiánské léto ve FN Motol 2017

14. května 2017 od 15 hodinPálení čarodějnic 2017

11. prosince 2016 od 14 hodinPředvánoční klábosení 2016

22. října 2016 od 8 hodinFurry Snakes Prague 2016

starší »

Vyhledávání

Administrace stránek

Nick
Heslo
   Registrace

Doporučujeme

Obchod se vším, co potřebuje Vaše fretka

Rychlá pomoc

Ztracená fretka! Co teď?
Nalezena fretka, co mám dělat?
Fretka v kostce - stručně o všem
Fretčí FAQ - nejčastější dotazy
Je nemocná?? Kdy na veterinu?
Kam s fretkou na veterinu?

UPOZORNĚNÍ

Důrazně žádáme, aby obsah našich webových stránek nikdo nekopíroval bez udělení našeho souhlasu! Každé takové porušení autorských práv budeme řešit trestním oznámením.

Děkujeme všem nadšeným fretkařům za pochopení a úctu k naší práci. Tým KCHPF

Tipy pro vás

Pokud se chystáte s fretkou na sraz, výstavu nebo jinou hromadnou akci, začněte týden před podávat denně čtvrt otočky Probicanu.
Zvýšíte tím svojí fretce imunitu, a to zejména
proti případné střevní infekci.

-----------------------------------------

Začala vaše fretka zčistajasna kousat a trousit bobky kdekoli?
Pokud je jí čistě náhodou cca půl až třičtvrtě roku, nezoufejte a pročtěte si článek o dospívání, kousání a výchově vůbec.

Pozvánka

Najdete nás na facebooku

-----------------------------------------

Nebojte se dárcovství! Můžete zachránit život.

Registr dárců krve fretek

-----------------------------------------

Potřebujete přítele?

Když ji milujete, není co řešit...604 787 205

Ztráty a nálezy

přidej »

08.07.2017Nekastrovaný poloangorský tchořovitý freťák 3,5 roku, ztratil se 06/2017 v Josefově Dole u Jabl/N. Děkujeme za informaci. tel.: 602271167 e-mail: sery.vlk@gmail.com

15.06.2017Našla jsem fretku 15.6. Ve 22 hodin v Bílině na Chlumu. Je šedohnědá, má stále zavřené pravé oko. Má bílou náprsenku a podle lidí pajdala. Tel. 603296280 kopretina.

starší »