Mají to složité, broučci moji plyšoví
Vlasta Pavelková, kresby Simona Gritzbachová
Je zajímavé, jak celá moje rodina rychle zapomněla na to, jak byla Brusinka miloučká a přátelská. Jak kolem nás poskakovala a nikdy nikoho ani neštípla. Jak můj manžel vařil s Brusinkou na rameni.
Když tuto skutečnost připomenu, tak mí blízcí argumentují tím, že Brusinka k nám přišla už jako tříletá, tedy dospělá. A já jsem ji za těch pět krátkých let, co u nás bydlela, nestačila zkazit. A že jsem se určitě snažila. Na rozdíl od Brusinky byl Brutík mnou vychován. To já jsem z něj (původně určitě velmi mírné fretky) vychovala zlomyslného a zákeřného zabijáka.
Brutus nebyl zapomenut
Dodnes se vykládají (lživé) historky o tom, co kde rozkousal a zničil. Často slyším, jak téměř každého z rodiny, příbuzenstva a širokého okolí napadnul a těžce zranil, pohmoždil, zesměšnil či dokonce roztrhal zaživa. Ten můj plyšový mazlivý medvídek.
Tož tak.
Bertík a Bernardeta
jsou samozřejmě posuzováni dle bájného bijce Brutíka. Dva mlčenliví zabijáci, čekající tiše na svou příležitost. Tedy Bert na ni nečeká tiše, Bert se furt chechtá. Směje se určitě té představě, jak někoho zmorduje. Jak bude mít cynicky se smějící obličej od krve. Že se tváří jak dva vykulení trdlíci a nikdy nikoho nekousli jen dokazuje, jak dlouho a báječně se umí přetvařovat.
Bernardetka šplhá na lidi za účelem mazlení. Ale mazlím se s ní jen já. No tak si občas štípne, to je toho. Budu muset upozornit členy své rodiny, že mezi slovy štípnout a kousnout je rozdíl. A to veliký.
Zvláště Bertík to má těžké. Obdivuje páníčka a přeje se s ním kamarádit. A páníček má své zkušenosti s Brutíkem. Samozřejmě zveličené a přehnané. Bertíček nechápe. A Bertíček taky rád češe vlasy. Vyšplhá na ramena a češe. Tak rád by učesal páníčka. Jenže podle zbytku rodiny šplhá Tiberius Brutus Junior řečený Bert na rameno za účelem prokousnutí krku či utržení hlavy, což je vážně blbost. Holt jsem Bernardetku a Bertíka vychovala já, takže musí být jako Brutík. Trochu se za to stydím, ale nejsou.
Strach má velké oči
Doma přátelské a milé fretky, na dvorku v kotci přátelský a milý pes. Ke všem. Zloděj by mu nevadil, hlavně aby s ním během zlodějny aportoval. Bert by zloděje učesal a jen Bernardeta by se snažila zachránit situaci nějakým neškodným štípancem.
My nemáme ochránce!
Až tak jsme dopadli.
FERRETNEWS č. 55, leden 2015
