Černé fretky
Kateřina Markéta Matoušková
O černé fretky se hodně zajímám, je možné, že existují problémy i s chovem jiných málo četných barev (vím například o polydaktilii - více než pět prstů na jedné tlapce - čokoládových fretek pocházejících od jednoho chovatele u nás), ale to spíš bude obecnější problém nevhodného příbuzenského křížení a vůbec nezodpovědného chovu nerespektujícího jako prvořadý cíl zdraví zvířat. Ale o jiných řídkých barevných varietách toho moc nevím, nebudu se k nim tedy vyjadřovat.
Problematika černých fretek je specifická tím, že kvůli dosažení požadovaného odstínu srsti jsou do chovu fretek zařazováni norci, a to bez toho, aby to bylo přiznáno.
Ochočím si norka?
Norek je příbuzný fretky a tedy i tchoře, ale má dost výrazně jiné povahové vlastnosti. Kromě toho, že považuji za neetické křížit jen kvůli dosažení nestandardní barvy dva živočišné druhy, mi právě povaha norků a jejich kříženců přijde jako největší problém. Už tak je dost problémů s výchovou fretek a díky tomu jsou neustále noví a noví nalezenci a odloženci. Norek je takřka neochočitelný a nevychovatelný, a nevidím jako rozumné tyto vlastnosti přidávat do chovu fretek.
Četla jsem zkušenosti dvou chovatelů fretek ze zahraničí, kterým se dostal do rukou norek, a kteří se rozhodli si ho nechat a snažili se ho ochočit, ale obě zvířata skončila ve venkovní voliéře bez kontaktu s člověkem jindy než při krmení a čištění klece (a veškerý kontakt byl omezen na minimum a jen v tlustých rukavicích). Tchoř, ze kterého pocházejí fretky, je oproti norkovi relativně snadno ochočitelný, proto nejspíš také v minulosti proběhla domestikace tchoře, a ne třeba kuny nebo norka.
Vím, že minimálně v Maďarsku a v Německu byly nebo možná ještě stále jsou fretky s norky kříženy, a našla jsem i chovnou stanici v jedné ze severských zemí (teď si nevzpomínám, která přesně to byla), o které jsem přesvědčena, že některé jejich fretky jsou kříženci norka. Norek má menší hlavu a delší krk než fretka, a hlavně má výrazně odlišný typický postoj. Také má jiné rozložení typických bílých obličejových znaků než fretka. Pokud znáte fretky a pořádně si prohlédnete norka, měli byste být schopni křížence v první a druhé generaci odhalit, nebo alespoň mít podezření. V dalších generacích už ale norčí rysy nemusejí být tak patrné, takže tam se vystopovatelnost podle vzhledu ztrácí. Otázkou ovšem je, co takový předek zanechá ve fretkách tam, kde to nevidíme.
Vzácnější než šafrán
Z vlastní zkušenosti vím, že je velký problém u nás sehnat hodně tmavou nebo dokonce černou fretku. Většina má předky v Německu, u jednoho konkrétního chovatele, který kromě tmavých norkofretek chová také angory a fretky s bílými znaky. Také si velmi libuje v úzkém příbuzenském křížení. Krom toho se stává, že se jeho záznamy o předcích či příbuzných zvířete záhadně ztrácí a pak má najednou zvíře jiný původ.
Loni (r. 2010) jsem sháněla samce na krytí mé samice, a tak jsem narazila i na jednoho tmavého samce u nás, jehož majitel ho hrdě nabízí ke krytí jako import (což skutečně je, pochází právě od zmiňovaného německého chovatele) a jako výborného samce nesoucího skvělé geny. Až na to, že jeho rodokmen nezveřejňuje a snad ho ani nezná, a o tom, že má jeho miláček norčí geny pravděpodobně nemá tušení. Nicméně tento samec měl loni domluvených 
pět krytí, a i kdyby dvě samice měly falešnou březost, pořád nám vychází 20 nebo i víc malých fretek s norčí krví, které už letos mohou mít další mladé. A protože je tmavá barva žádaná, určitě jich bude víc a víc.
