Bílé znaky - panda, blaze, DEW, jiné
Bílé znaky
-
panda a blaze
Tyto dvě koncentrace zabarvení (bílá hlava, resp. bílý pruh táhnoucí se od hlavy na záda) bývají označovány také jako bílé znaky. Je jedno, jaká je celková barva fretky, jde jen o to, jestli jsou nebo nejsou přítomny bílé znaky. Tyto bílé znaky jsou svázány s Waardenburgovým syndromem, který způsobuje hluchotu a další vrozené vady.
Bílé znaky jsou způsobeny (stejně jako další projevy tohoto syndromu) ve velmi časném zárodečném vývoji tím, že pigmentové buňky se nedostanou všude tam, kde mají být (při albinismu jsou na svých místech, jen nemohou tvořit pigment)[3]. Tyto buňky se vyvíjí ve stejnou dobu a ze stejného základu jako centrální nervová soustava.
Z toho vyplývá, že postižení se ve větší či menší míře týká celého organismu a vady se mohou projevit na mnoha místech[4].
Nejvíce se onemocnění projevuje ve středním uchu (proto hluchota), ale také v mozku a někdy se týká i vnitřních orgánů. Pokud je syndrom rozvinut ve velké míře, vede to k úmrtí plodu už v děloze matky. To samozřejmě ohrožuje jak samici, tak ostatní plody v děloze[5]. Pokud je syndrom mírnější formy, může mládě zemřít po narození, nebo přežije.
Waardenburgův syndrom kromě hluchoty způsobuje poškození očí a mozku, zvláště změny v chování a sníženou inteligenci. Dalším ne tak častým projevem je kratší ocas a deformity či chybění končetin, také problémy se zažívacím traktem, rozštěpy či nedovyvinutí srdce[6]. Projevuje se také změnou pohyblivosti očních víček, nemožností jejich plného otevření a tím, že jsou oči moc blízko u sebe[7].
Waardenburgův syndrom je popsán u mnoha savců (psů, koček, potkanů, koní) i u člověka. Domnívám se, že pokud je vada zakódována tak hluboko v genech, není šance ji cíleným šlechtěním změnit natolik, aby nám zůstaly fretky s bílými znaky, ale bez ostatních negativních projevů. Navíc je gen, který tuto nemoc způsobuje, autosomálně dominantní, takže se přenáší na další generace velice jednoduše.
Proto jako jedinou možnost vidím takové fretky vůbec nechovat.
Sice se může zdát, že je dost fretek s těmito žádanými barvami, které nemají žádnou vadu (Ale můžeme říci, že jsou opravdu zdravé? Co vnitřní orgány? Mozek? Co předají svým potomkům?), ale ví se, že 75 % těchto fretek je hluchých. To je natolik velké procento, že by to samo o sobě mělo stačit. Ale to se vše týká těch „méně“ postižených fretek. Kolik jich díky Waardenburgově syndromu zemřelo při narození, nebo ještě před ním (a kvůli tomu i jejich zdraví sourozenci, případně samice)?
Množení zvířat, u kterých je předpoklad dědičné vady, mi přijde neetické. Chovatelské organizace by měly dbát na to, aby jimi zaštiťovaní chovatelé rozmnožovali pouze zdravá zvířata bez známého rizika přenosu genetických vad, a měly by se také snažit informovat o této problematice i širokou veřejnost. Protože dokud bude poptávka, vždycky se najde někdo, kdo na ní bude chtít vydělat. Nicméně nemělo by se to dít za podpory organizací, které si kladou za cíl ochranu zvířat. To samé se týká i kontroverzních angorských fretek (o čemž se zmiňuji níže).
-
DEW (Dark Eyed White)
Bílá tmavooká fretka je podle vzniku barvy v podstatě barevná fretka, která má bílý znak přes celé tělo. Z hlediska Waardenburgova syndromu se jedná o stejný případ jako u pandy a blaze. Avšak bílé, nebo hodně světlé barvy u fretky s tmavýma očima lze dosáhnout i jinak, a to u fretek progresivně vybělujících (více níže). Někdy takové fretky bývají mylně označovány za DEW, ačkoli DEW nejsou. U dospělé fretky, na které nejsou patrné barevné pesíky, lze to, zda je DEW nebo ne, určit jen podle barvy v minulosti, nebo podle barvy předků. Jelikož bílé tmavooké barvy se dá dosáhnout i jinak, nevidím důvod, proč by měly být (vzhledem k okolnostem uvedeným výše) DEW fretky chovány.
-
jiné bílé znaky
Jak možná víte, vyskytují se u fretek i jiné bílé znaky, než bílá hlava nebo pruh na zádech. Nejznámější je asi znak mitt – bílé ponožky, např. v Polsku je tato barva označována jako harlekýn (arlekin), což se může plést s označením problematických bílých znaků, protože u nás je někdy jako harlekýn označováno zbarvení blaze nebo panda společně s ponožkami. Je proto potřeba tyto dva znaky rozlišovat.
Bílým znakem může být i náprsenka, která by neměla být přítomna u některých zbarvení fretek (z hlediska standardu barvy na výstavách). Oba tyto znaky, ponožky i náprsenka, jsou atraktivní z pohledu majitelů fretek – mazlíků. U těchto znaků nebyla prokázána zdravotní rizika s nimi související, proto si myslím, že to je jeden ze směrů, kterým se „chov na barvičky“ může bez rizik ubírat.
Další takovou možností je chov fretek siamského zbarvení, nebo tzv. greying fretek, tedy progresivně vybělujících. Siamské fretky mají končetiny výrazně tmavší než zbytek těla. Progresivně vybělující fretka se narodí s nějakým zabarvením (např. klasická tchořovitá, nebo šampaňská siamská, nebo třeba čokoládová panda) a postupem času začíná světlat, od ocasu a boků, až může vybělet úplně, a vypadá pak jako DEW fretka, ale bez rizika Waardenburgova syndromu (samozřejmě pokud to původně není panda nebo blaze).
Domnívám se, že kdyby se chovatelé „fretek na barvičky“ soustředili na chov vybělujících fretek, dosáhlo by se časem toho, že by fretky vybělovaly brzy, např. už po pubertě.
Nezmínila jsem se ještě o zabarvení roan (grošovaná – mezi barevnými chlupy jsou přítomny bílé v různých koncentracích), právě roan fretky (a siamské) často bývají progresivně vybělující. I samotné roan zbarvení, zvláště v kombinaci s ponožkami, je atraktivní a bez prokázaných zdravotních rizik.
_________________________________________________________________________
Pro část o fretkách s bílými znaky byl použit článek Silvie Pizzi: Blaze, panda, DEW, silver: genetica e allevamento ze zdroje:
http://www.furettomania.it/pages/furetto/approfondimenti_allevamento/genetica_colori.htm a jeho polský překlad http://forum.fretki.org.pl/viewtopic.php?f=134&t=6894
.
[3] Pizzi S.: Blaze, panda, DEW, silver: genetica e allevamento (článek)
[4] Brett Middleton in Stout R.: The silent world of deaf ferrets (článek)
[5] Heber S.: Expression of undesirable genes in ferrets
[6] Stout R.: The silent world of deaf ferrets (článek)
[7] Stout R.: The silent world of deaf ferrets (článek)