Opět to jaro...
Vlasta Pavelková
Jsem docela dobrodružné povahy. A vím, že je dobré nadýchat se občas venkovního (prý čerstvého) vzduchu. I když jsem přesvědčen, že pobyt u otevřeného okna zcela postačuje, jsem ochoten zajít i dál. Mám svědky na to, že občas neohroženě stojím v otevřených dveřích a koukám ven.
A není to hezký pohled.
Zdivočelí uječení ptáci
nevkusně barevné kytky, útočný hmyz, těžce naštvaní a nevyzpytatelní slepýši… Samozřejmě přes práh sám a dobrovolně nejdu, nejsem blázen. Jsem ochoten se dát vynést na zahradu na houpačku a tam být mírně kolébán za laskavého pobrukování a drbání, nejlépe na bříšku. (Tady bych chtěl páníčka upozornit, že poznámku o tom, že vypadám jako těhotný, jsem slyšel. Byla zcela nemístná a bezpředmětná. Patty sama mi včera vnutila žlouteček, protože jsem chudák hubenej). Jsem dokonce smířen s tím, že se překulím v trávě nedbaje zákeřných a velice agresivních klíšťat, abych učinil pohybu zadost.
Brusinka se až do letošního jara řídila mým příkladem
(jsem větší a moudřejší, a hlavně přeperu ji), a tak to bylo v pohodě. I když Patty občas podlehla utkvělým představám, že zvířata mají být z pobytu venku nadšená, a to i v případě lijavce, tajfunu, sněžné bouře, menšího tornáda a tsunami, rychle jsme jí to společnými silami rozmluvili. Poponášet přírodou dvě ostentativně trpící fretky není žádná slast a naše procházky končily celkem záhy – a proč to neříct, prošla se jen Patty.
Jenže jak Brusika tak rychle běhá
a tak špatně vidí, a ty nárazy do hlavy … Zbláznila se, fakt jo. Najednou chodí ráda ven. Úlisně čeká, až vyfasuje kšandy a podlízavě mete vstříc kruté přírodě. Předvádí nadšení a spokojenost. Přehlíží nebezpečí a to se jí vymstí. Vím, o čem mluvím. Včera přehlídla mě a jak jsem jí nabančil! Místo válení se v trávě a mírného pohupování na houpačce chytne směr les a už valí. Maže po cestičce jako pes. Nezalézá do křoví a neprolézá hromady větví. Nevšímá si agresivních ptáků a jedovatého hmyzu. Ozývají se hromadné výkřiky obdivu a já jsem nesen s sebou, abych viděl, jak je Brusinka šikovná.
To jsem z toho tedy fakt odvázanej
Zvláště včera docela foukalo a já jsem snadno ofouknutelný, a to už nemluvím o tom, že mi vítr cuchá kštici. A teplota taky nic moc, sotva 20 stupňů. Ještě, že mám kožich. Jo, a dostal jsem balón. Veliký balón, a to mě baví. Nosem ho proháním po bytě a je to fajn.
Balón také nechce chodit ven
Patty mi řekla, ať ho zase nezapomenu prokousnout. Si piš, že nezapomenu ! Ale napřed trošku toho balónování…
Své myšlenky vlastní tlapou sepsal Brutus Báječný (Brutus).
FERRETNEWS č. 48, květen 2011
