Porod normální - i nejběžnější komplikace
Kateřina Markéta Matoušková
Počáteční fázi porodu většinou značí nezvyklý neklid fretky. Často běhá z domečku ven a zase dovnitř, většinou se zastávkou na záchůdku (ženy-matky si možná vzpomenou, že i ony měly "nutkání"), často si přitom olizuje vulvu.
Předchozí kapitola - Příprava na porod,
další informace také v článku Krytí, porod a odchovy fretek
Mládě se v naprosté většině případů rodí hlavičkou napřed, každé zabaleno ve své vlastní placentě. Placentu obvykle protrhne sama matka ve chvíli, kdy má mládě venku hlavičku, a ona mu pomáhá dostat se na svět. Většinou jemně uchopí hlavičku do tlamy a mládě vytahuje, přitom ho rovnou zbaví placenty, kterou sní, a mládě očistí. 
Pokud je samice prvorodička, může se stát, že neumí mládě z placenty vybalit. V takovém případě je potřeba jej co nejrychleji vzít a vyprostit, protože jinak se může udusit. To bývá nejčastější komplikací při porodu.
Dalším poměrně častým problémem, který se také nejvíce stává prvorodičkám, je to, že naopak vybalování berou příliš pečlivě a omylem ukousnou mláděti i část ocásku nebo dokonce zadní nožičku. Občas se stane, že matka také sní celé mládě, ale těžko to odlišit od případů, kdy to udělá kvůli tomu, že se narodí mrtvé nebo není životaschopné. Také se může stát, že slabé mládě dlouho samo nedýchá, nebo se samici nezdá být v pořádku, a ta ho proto čistí tak důkladně, že mu způsobí zranění. 
Když má mládě ukousnutý kus ocásku, můžete mu ránu vydezinfikovat např. betadinou. Takové zranění se většinou dobře zahojí, ale mládě kvůli tomu může několik dnů zaostávat ve vývoji. Pokud toto zranění není spojeno s nějakou vývojovou vadou, většinou později v růstu ostatní sourozence dohoní, v opačném případě pravděpodobně po několika dnech uhyne. Nevyděste se, když jej samice přestane kojit nebo vyhodí z hnízda. Je to normální a přirozené chování, samice pozná, že mládě není úplně v pořádku a nepřežilo by a zbytečně ostatním zdravým mláďatům ubírá mléko a její péči.
Není nic neobvyklého, když ve vrhu uhyne nebo se již narodí mrtvých 20-30 % mláďat.
Chvíli po prvním (druhém...) se začne rodit další mládě, někdy může být prodleva mezi dvěma mláďaty čtvrt hodiny i déle. Normální porod může probíhat (od narození prvního až po poslední mládě) i celý den. Pokud porod probíhá rychle, většinou fretka narozená mláďata uloží do pelíšku, ale pak si jich moc nevšímá až do doby, než jsou na světě všechna. Teprve potom si k nim zaleze a nakrmí je. Narozená mláďata mezitím mohou pískat, což je pro řadu chovatelů také signálem, že probíhá porod (tzv. "pískající pelíšek").
Čerstvě narozená mláďata většinou mívají škrábance a drobné ranky za krkem, případně na zádech, od zubů matky, když je vytahuje, ale ty se ani nedezinfikují, matka je olíže a ranky většinou už další den nejsou patrné.
Když se mládě narodí mrtvé, nebo chvilku po porodu zemře, dost často ho matka sežere. Pokud ne, musí ho odstranit chovatel. Horší situace nastane v případě, že je nějaké mládě očividně neživotaschopné nebo vážně zraněné při porodu (může mít třeba vyhřezlá střeva a podobně), a matka ho nesežere. V takovém případě je potřeba zvážit, zda není na místě náš zásah a pokud možno co nejhumánnější usmrcení zvířete, aby se zbytečně dlouho netrápilo. Ano, i na to musí být chovatel připraven.
V pojídání placenty ani mrtvých mláďat fretce nebraňte, jsou pro ni po porodu zdrojem důležitých živin a látek. Placenta například obsahuje oxytocin, který (nejen fretkám) pomáhá při porodu dalšího mláďěte a podporuje tvorbu mateřského mléka.
Při porodu je vhodné samici podat tvaroh s glukopurem (i větší množství, je to velmi rychlá energie) nebo medem. Osvědčilo se mi dávat fretce při porodu takto oslazený tvaroh lízat z prstu, z misky někdy nechtějí. Tvaroh ředím vlažnou meltou, která podporuje laktaci, nebo ji fretkám dávám na pití i prvních pár dní po porodu. Laktaci také podporují ovesné vločky (dají se rovněž zamíchat do tvarohu nebo do masa). Někteří chovatelé jsou však úplně proti používání obilovin ke krmení fretek, proto meltu i ovesné vločky uvádím pouze jako možnost, nikoli doporučení.
Během porodu samice většinou není nijak agresivní, pokud je na chovatele zvyklá, dokonce mi přijde, že je ráda, že jsem s ní. "Agresivní" chování (= obrana mláďat) většinou začne až den nebo dva po porodu.
Po porodu odstraňte případná mrtvá mláďata a nejzakrvácenější hadry. Důkladnější úklid nechte až na později, snažte se už matku nerušit. Zvlášť prvorodičky potřebují klid, aby si uvědomily, že se mají začít o mláďata starat, krmit je a zahřívat.
Není vše jak má být?
Pokud po narození posledního mláděte je fretka stále nervózní, nezačne se starat o mláďata a stále vybíhá z domečku nebo se zdržuje na záchodě a tlačí, může to znamenat problém. Jestliže tohle chování rychle nepomine, nebo když začne být fretka apatická, nebo jinak "divná", je čas na rychlý transport k veterináři. 
Fretku dejte do přepravky, když je chladno, tak k ní můžete přidat nahřívací láhev nebo obyčejnou petláhev zabalenou do ručníku a naplněnou teplou (nikoli horkou!!) vodou. Mláďata uložte do měkkého a čistého hadříku ve vhodné krabičce a vezměte s sebou - nevíte, jak dlouho se na veterině zdržíte a pokud bude fretka brzy v pořádku, může je před zpáteční cestou nakojit. Naopak když bude potřeba umělá výživa, mohou ji mláďata dostat hned u veterináře. Přímo k fretce do přepravky mláďata raději nedávejte, při transportu by mohla být zraněna nebo by jim fretka mohla nechtěně ublížit.
Kdybyste náhodou měli po ruce jinou fretku s mláďaty ne o moc staršími, můžete novorozená mláďata na přechodnou dobu také nechat u ní a matce je vrátit později.
