Návštěva? Svačinka!!
Vlasta Pavelková
Tak jsme hlídali dva myšáky, zatímco jejich pán si užíval dovolené. Dovézt majitelce fretek na hlídání myši - a podotýkám, bez předchozího varování - značí naprosté nepochopení situace.
Brutus s Brusinkou se samozřejmě zaradovali
Když objevili v koupelně na zemi akvárium obývané dvěma dobře vypadajícími hlodavci, propukli v mlčenlivý fretčí jásot a vítězné tance nebraly konce. Byli přesvědčeni, že se jedná o zákusky pro ně (dvě myši - dvě fretky), nebo že dokonce přecházíme na metodu krmení BARF.
Pravdou je, že přítomnost myšáků Karla a Milana mi po několik dnů značně ulehčila hlídání mých kunovitých šelem při pobytu mimo klec. Stačilo jim otevřít dveře do koupelny a občas na ně kouknout. Myšácké obydlí bylo samozřejmě dobře zajištěno a Karel a Milan nejevili známky jakékoli inteligence, když zvědavě přes sklo čučeli beze strachu dvěma bílým zabijákům do tváří. Omlouvá je to, že jejich pán vlastní kromě myší několik koček, takže Karel a Milan jsou na projevy nepřátelství zvyklí.
Brutík a Brusinka měli odlišné metody, jak se dostat k chutné krmi
Veliký Brutík na to šel přímo vědecky. Několik dní zkoumal poklop kryjící akvárium a trpělivě zkoušel tento odstranit. "To musí jít" měl napsáno v zamyšleném pohledu. Zámky se naštěstí zatím odemknout nenaučil a když jeho přemýšlivý postup neslavil úspěch, přestal si myší zdánlivě všímat. Jeho nové motto bylo – "však on to jednou někdo otevře..."
Maličká Brusinka se s nějakým zamyšlením nad vstupem k myším neobtěžovala. Zkoušela sklo prokopnout, a to dokonce tak, že se zády zapřela za stěnu, aby její mocný kop měl větší grády. Na rozdíl od Bruta vytrvala až do odjezdu obou pánů hlodavců, Karla a Milana. Každý den po vypuštění z klece běžela do koupelny a nebylo třeba ji hlídat. Hodinu až dvě kopala zapřená o stěnu do akvária až do chvíle, kdy se úplně vyčerpaná dostavila za mnou za účelem mazlení a uspávání. Vypadala však stále neporaženě a pevně věřila, že sklo svými mocnými údery rozbije. Myšáci její víru nesdíleli a během jejích útoků pokojně svačili a prolézali tunelem.
Konečně
(z mého pohledu) přišel den, kdy si chovatel hlodavců pro dotyčné zvířectvo přijel. Poseděli jsme, povykládali, zhlédli fotky z dovolené. Vyslechla jsem si (samozřejmě nepravdivé) obvinění, že Karel s Milanem během mé péče příšerně ztloustli. Bránila jsem se tvrzením, že jsem je krmila pouze večer, jak mi bylo nakázáno. Že jsou prostě načechraní. To samozřejmě taky nebyla pravda. Vypadali hladově i ráno, pak když jsem přišla z práce a tak.
Po odjezdu našeho kamaráda jsem si oddechla, že mám myši z krku. Pak ve mně vyklíčilo strašné podezření. V koupelně se podezření změnilo v jistotu. Na zemi stálo akvárium a na mě zvědavě koukaly dvě myší koule. Nebyli tlustí, byli tak načechraní. Nicméně byli načechraní v naší koupelně a to mě nenadchlo. Naštěstí druhý den sklerotik sklerotický napravil svou chybu a dostavil se pro hlodavce. Dohlédla jsem na to, aby s nimi tentokrát i odjel.
Brutík a Brusinka byli na rozdíl ode mě zklamaní
Z jejich pohledu to bylo jasné – podařilo se nám otevřít akvárium, když spali, myši jsme snědli a jim nic nenechali. Po chvilce smutného dumání vyrazili k ledničce pro papriku a pak udělali něco, na co neměli několik dnů díky myším čas. Brusinka zblízka vykulila na Bruta své krátkozraké oči a Brutus její jednání vyhodnotil jako provokaci. Svou tlapou přišpendlil Brusince hlavu ke koberci a bytem se rozlehlo Brusinčino ječení. Ihned potom, co byla zachráněna, utíkala Brusinka k Brutovi vykulit na něho z blízka své krátkozraké oči…
Takže myši pryč a všechno při starém.
FERRETNEWS č. 49, říjen 2012
