Lupič život zpestří!
Vlasta Pavelková
Náš první freťáček Ferdinand byl nádherný hedvábný tchořík s maskou lupiče na svém věčně dychtivém obličejíčku.
Ferda neměl masku pro nic za nic
Ferda byl prvotřídní zloděj a neštítil se ani loupežných přepadení za účelem zisku, samozřejmě svého. Ferda odcizil prakticky všechno, co odcizit šlo za předpokladu, že zlodějem je kilo vážící droboučký fretčí kluk. Bylo také neuvěřitelné, jaké předměty považoval za pro sebe přínosné a potřebné. Zvláště miloval veliká rodinná balení – bylo mu jedno čeho. Hodilo se všechno. Vždy jsem měla dojem, že kdyby nebyl tak malinkatý, rozebral by i zdi, aby mohl poodnášet a uschovat cihly.
Ferdinand měl velmi propracovanou síť
menších skrýší a z těch lup přenášel (ve chvíli, kdy byl přesvědčen, že se nikdo nedívá) do veliké centrální skrýše za sedačkou v obývacím pokoji. Pravidelně jsme mu ji vybírali, ale to ho neodradilo. Zjevně byl rád, že bude místo na další předměty, získané jeho podvratnou činností. V této skrýši si také syslil granule a to ve velkém. Pro jistotu měl i několik menších zásobáren, které často kontroloval a doplňoval. Pravděpodobně již tenkrát očekával příchod celosvětové krize. Freda byl hodně chytrý kluk.
Až se stydím to napsat, ale Brutus nekrade
Nekrade a neloupí, již od svých mladých a vůbec nejmladších let. Obávám se, že tento fakt není důkazem Brutíkova bezvadného charakteru, nýbrž důkazem jeho obrovské lenosti. Řeknu to naplno – Brutus je flink. Naprosto ignoruje fretčí povinnost páchat zlodějny.Když už se pokusí něco zcizit (za jeho 6,5 let života to bylo asi třikrát), odhodí lup po cestě s výrazem – já to ukradl, tak to aspoň někdo schovejte. Stejně netečný je Brutík k další obecné fretčí vášni a to tvorby a údržby zásobáren jídla. V pubertě se pokusil si někde občas schovat granule, ale skončilo to vždy fiaskem. Většinou granulku zbaštil už po cestě (když už ji měl v papule) nebo mu to za chvíli nedalo (ubohá opuštěná granule) a šel ji pro jistotu sníst.
A tak teď chodí vyjídat Brusinčiny zásoby papriky. Brusinka syslí jen papriku a já ji nechám, jelikož papriku hned po jejím odchodu uklidí Brutíkova lačná papule. Často Brutus trpělivě stojí již ve frontě za Brusinkou, když Brusinka papriku ukládá. Brusinka pak smutně kouká na prázdné místo a po chvíli maže loudit k ledničce.Pak papriku schová, Brutík ji zbaští a Brusinka ji hledá, pak loudí a to je ten koloběh života.
Minule jsem k ní měla řeč, jelikož v rámci utajení se snažila kousek papriky nacpat do rozdvojky.
A tak jsme se dostali k Brusince. Nekrade a neloupí. Klidně můžete s těmito dvěma exempláři domestifikovaných tchořů uklízet nákup. Maximálně něco nažerou.
Miluju svoje líné staroušky albíny
Ale i teď, po těch dlouhých letech, co jsem nucena být bez Ferdy, se občas u uklízení velkých nákupů rozhlédnu, jestli se odněkud neřítí hubeňoučká šedivá bytůstka s maskou na obličejíčku. A já bych křičela a honila lupiče. Zloducha jednoho.
FERRETNEWS č. 50, prosinec 2012
